Obojživelníci – křehcí obyvatelé lesů a tůní

 V jarním období se o nich hodně mluví. Začínají být velmi aktivní, protože jejich metabolismus nabírá na síle a hledají si potravu.

Nejdůležitějším posláním jara je ale rozmnožování. Vydávají se na dlouhé cesty k vodním plochám. Je možné vidět jejich „procesí“ na cestách, což někdy vyžaduje ochranná opatření, aby nebyli ohroženi dopravou.

Pojďme se seznámit s několika zástupci obojživelníků:

Ambasadorem Jizerských hor v našem e-shopu je mlok skvrnitý. Jeho výskyt může posloužit jako indikátor zdravého lesního ekosystému a jeho ochrana je klíčová pro zachování biodiverzity. Upoutá pozornost svými skvrnami, jejichž vzor je pro každého z nich jedinečný, jako jsou pro člověka otisky prstů. Samice neklade do vody vajíčka, ale na svět se může podívat až 60 larev. Přestože se dožívá až 20 let, jedná se o silně ohrožený druh.

 

mlok

 

Do rodiny obojživelníků patří i čolek velký. Jak název napovídá je to robustní jedinec. Je jedním z největších v Evropě a dosahuje délky až 18 cm. Vyskytuje se především v nížinách a pahorkatinách v blízkosti vod. Obývá stojaté a pomalu tekoucí vody s bohatou vegetací, jako jsou rybníky, tůně nebo bažiny. Samička v období rozmnožování naklade vajíčka mezi listy. Dělá z nich „kapsičky“ až s 300 vajíčky. Miminka se nějakou dobu vyvíjejí, a pak hurá do vody spolu s dospělci. Někdy se kříží s čolkem dravým. Všichni jsou ohroženi na životě.

 

čolek

 

Silně ohroženou žabkou je kuňka obecná, která je nazývaná též kuňka ohnivá. Dorůstá délky 5 cm a jedním z charakteristických znaků je výrazně oranžová až červená barva s černými skvrnami na spodní straně těla, což slouží jako varování před její jedovatostí. Kuňka obecná preferuje mělké, vegetačně hustě zarostlé stojaté vody, jako jsou tůně, rybníky a nádrže. Dává přednost teplým podmínkám. Predátory jsou pro kuňku různé druhy ptáků. Jde o ohrožený druh. V některých regionech se její výskyt snížil až o 80 %.

by Marek Szczepanek

kunka

by Ucucha bot

 

Ropucha krátkonohá není větší než 8 cm. Díky kratším zadním nohám jako jedna z mála žabek neskáče. Pohybuje se rychlým lezením nebo pobíháním. Charakteristickým znakem je zelená duhovka oka. Postupně mizí z krajiny, protože ubývá vhodných vodních ploch, i když jí někdy stačí kaluž či polní cesta. Vyskytuje se třeba i v oblastech povrchové těžby hnědého uhlí a obdivuhodná je přizpůsobivost prostředí.

 

Dávejte pozor, aby vám některý ze zmíněných druhů, neskončil pod koly auta. Raději je podpořte koupí produktů v našem e-shopu. Díky tomu můžeme zlepšovat nejen jejich životní prostředí, aby v přírodě měli vhodné útočiště.