Novinky

Krakonoš – zpočátku vrtošivý skřítek a nakonec ochránce Krkonoš

Vládcem nejvyšších českých hor Krkonoš je samozřejmě Krakonoš. Legendy o něm se různí a časem proměňují. První zmínky o Krakonošovi se objevují už v 16. století. Ale v té době byl spíše obávanou postavou. Někteří jej považovali za potměšilého skřítka, který lidi rád sváděl ze správné cesty, aby věčně bloudili. I proto známí Vlachové, hledající v našich horách zlato a drahé kamení, pro jistotu prováděli různé rituály, aby si náladového ducha hor udobřili. Legenda o Krakonošovi se šířila a s rozvojem turismu v 19. století už z něj byl ochránce přírody a chudých potřebných.

Podle jedné z legend se Krakonoš zakoukal do krásné princezny. Proti její vůli ji vzal do svého sídla. Dostala kouzelnou hůlku a pole řepy. Řepu, díky kouzlu, proměňovala ve své blízké, ale přesto toužila po svobodě. Slíbila tedy Krakonošovi, že se stane jeho ženou, ale pouze tehdy, pokud spočítá všechny řepy na poli. Vždy nakonec udělal chybu a ona se mohla osvobodit.

„Poudačky“ o vládci hor Krakonošovi sdílíme se svými sousedy. Poláci mu říkají Liczyrzepa a Němci zase Rübezahl neboli Počítač řep. Pojmenování Krakonoš lze poprvé vystopovat v baladě Klimenta Klicpery - Krkonošská kleč. Obvykle je vyobrazován s plnovousem, v plášti, klobouku a se sukovicí v ruce. V každé krkonošské obci se Krakonoš objevuje na různých významných akcích. Sošku Krakonoše má doma snad každý milovník našich nejvyšších hor. Ale pozor! Místo pro něj si dobře rozmyslete. Když jej později přemístíte, bude se zlobit a přinese bouři - se v Krkonoších "poudá".

Muhu – mýtický ochránce Jizerských hor

Prý se Krakonoš a Rampušák (z Orlických hor) domluvili, že si Jizerky také zaslouží svého ochránce. Vydali se proto na vrch Muchov. Využili přírodních živlů z okolí – větru a mlhy. Vládce vznikl ve chvíli, kdy zahoukala sova své „muhú“, a tak tento strážce získal své jméno. Je vyobrazován jako průsvitná postava v plášti z mlhy a s knoflíky z jizerských safírů. Hlídá soužití lidí s přírodou a trestá nespravedlnost.

Název České a Saské Švýcarsko a legenda o jeho vzniku

Byli jednou dva umělci… ze Švýcarska. Jeden byl uznávaným portrétistou jménem Anton Graff z Winterthuru a druhým malíř především krajinek a mědirytec, jmenoval se Adrian Zingg ze St. Gallenu. Oba ve své době studovali na akademii v Drážďanech (kolem roku 1766). Podnikali výlety do okolí a brzy objevili působivá skalní města a věže kaňonu Labe. Hluboké rokle a skály jim připomínaly domovinu a z nostalgie jim začali říkat Saské Švýcarsko. Název se ujal a v roce 1835 vzniklo pojmenování pro navazující skalní oblast v Čechách - České Švýcarsko.

Pohádky a legendy obohacují po staletí běžný život lidí nejen z kopců.

Hezký sváteční čas přejeme.

V nadcházející turistické sezoně na návštěvníky Národního parku České Švýcarsko čeká síť více než 150 kilometrů značených a udržovaných turistických tras. Další stovky kilometrů atraktivních značených cest navazují v přilehlých chráněných oblastech Labské pískovce a Lužické hory. Pro příznivce náročnějšího terénu je dostupná také řada turisticky neznačených cest přímo na území národního parku, která je v souladu s návštěvním řádem volně přístupná.

„Cesty Českého Švýcarska provedou návštěvníky po skalních vyhlídkách, hlubokými roklemi, pralesovitými bučinami i lesy obnovujícími se v místech dřívějších smrkových monokultur. Skutečné přírodní divy mohou turisté obdivovat na bývalém požářišti, které se už živelně zelená vracejícím se lesem. Když se na ta místa vrátíte několikrát do roka, pokaždé uvidíte nové zázraky. Přístupná je také Pravčická brána, plavba na lodičkách v Divoké soutěsce, Kyjovské údolí, Dolský mlýn a další ikonická místa. Věřím, že projití celé sítě značených tras je výzvou, které návštěvníkům zabere více než týden,” říká Petr Kříž, ředitel Správy národního parku České Švýcarsko.

Rozsáhlá cestní síť připravená pro turistickou sezónu 2024 je výsledkem zásahů, které správa národního parku realizovala v terénu během uplynulého roku. O cesty na území národního parku pečuje na základě harmonogramu, který místním starostům a dalším zástupcům regionu představila v únoru loňského roku.

„Přestože počasí i příroda jsou často nevyzpytatelné, náš harmonogram bude počátkem tohoto roku splněn, a všechny trasy s naplánovanými zásahy budou před začátkem turistické sezóny otevřeny,“ vysvětluje Petr Kříž. [1]

Krajina Českého Švýcarska byla v posledních letech výrazně ovlivněna dvěma událostmi: přemnožením kůrovce po roce 2018 a požárem v roce 2022. Správa Národního parku České Švýcarsko průběžně vyhodnocuje data z rozsáhlého monitoringu území a pro zvýšení bezpečnosti provádí lesnické zásahy různé intenzity tak, aby nebyly ohroženy unikátní přírodní hodnoty Českého Švýcarska.

„Několikrát týdně jednáme s našimi partnery v regionu. V řadě oblastí spolupracujeme, v některých tématech vnímám jejich otázky a požadavky,“ doplňuje ředitel Petr Kříž a pokračuje: „Některé věci v přírodě však nejde uspíšit. My na správě intenzivně pracujeme na tom, abychom vydali stanovisko ke dvěma lokalitám, kde je situace v terénu zdaleka nejkomplikovanější: Edmundova soutěska a Gabrielina stezka. Dokončujeme vyhodnocení dat ze tří externích odborných posudků a testovacího lesnického zásahu, a v nejbližších týdnech k tomu svoláme schůzku s našimi partnery, kde představíme plány péče o turistickou infrastrukturu na další období. Všechny mohu ubezpečit, že správa národního parku do budoucna nepočítá s trvalým zrušením žádné ze značených cest pro pěší nebo cyklisty, tedy včetně těch, které jsou aktuálně kvůli bezpečnosti uzavřené.“

 Pro letošní sezónu správa národního parku opět připravuje řadu aktivit, které přibližují krásy zdejší přírody. „Národní park České Švýcarsko v současnosti nabízí širokou škálu turistického vyžití šetrného k místní přírodě, které návštěvníkům umožňuje obdivovat krásy našeho regionu – jak říkáme: krajiny tajemství. Podporujeme šetrný turismus v regionu, aktivně se podílíme na činnosti místní destinační agentury a návštěvníci národního parku se i letos mohou těšit na rozsáhlou turistickou infrastrukturu budovanou a udržovanou naší správou a rozmanité akce, které pořádáme pro veřejnost,“ uzavírá Petr Kříž.

Síť značených turistických tras v Národním parku České Švýcarsko. Navazují na ni stovky dalších kilometrů cest v sousedních chráněných oblastech. Mapa: Správa NP České Švýcarsko

Poznámka:

[1] Rozsáhlejší lesnické zásahy podél značených turistických tras správa parku v loňském roce provedla například v oblíbeném Kyjovském údolí na Krásnolipsku, v údolí Brtnického potoka podél cesty do osady Kopec, podél Mlýnské cesty spojující nyní Mezní Louku s Pravčickou bránou či při cestě po severním úbočí Růžovského vrchu, mezi obcemi Srbská Kamenice a Růžová. V letošním roce je ještě před zahájením turistické sezóny připraveno bezpečnostní kácení kůrovcových souší podél vyhledávané turistické trasy z Jetřichovic k Dolskému mlýnu a v části Köglerovy naučné stezky Krásnolipskem vedoucí národním parkem u Vlčí Hory.

Zdroj: Tomáš Salov npcs.cz

Foto: Václav Sojka